- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Děkuji za podporu zde diskutujícím. Vážím si toho.
Závěr pro pokladní: Nebuďte nepříjemné, zamračené, nebo nedej bože neslušné..................
To máte jistě pravdu, ale když nemůžete jít tam, kde i císař pán chodil pěšky, těžko se budete usmívat...Nejsem pokladní, jen pracují v montovně, ale i tam je problém, aby vás osoba k tomu určená, šla vystřída......
Proto píšu: nedejte se! Inspirujte se akcí pokladních v Makru.
Mě ani nevadí, když má pokladní špatnou náladu. V takové práci a navíc s lidma bych přeskočil tu naštvanou fázi a rovnou vraždil, zhruba po půl hodině. Ale když se mění s druhou pokladní a 5! minut přesně probírají, co si koupily ke svačině a rostoucí fronta jim za zády pomalu začíná připomínat umělecký soubor irského tance, jak netrpělivě přešlapuje...
A v té situaci byste měl nasadit postoj chápavého člověka, který ví, že pokladní jsou taky jen lidé. Potřebují na záchod, potřebují svačinu, potřebují přiměřený odpočinek. Jednou jsem pustil před sebe zaměstnankyni (v Albertu) se svačinou. Lidi prskali... Ale proč? Že se zdrželi 30 sekund? Hrůůůůůza!
Přesně tak. Jde vidět, že vám nejsou lhostejné. Že je to dobrý pocit, když potom odejdete? Já se vždycky cítím úplně skvěle, když navodím úsměv někomu, koho ani neznám.
Souhlasím s panem autorem, jsem taky na pokladní (a nejen na ně, i na servírky, atd.) vždy příjemný, usmívám se na ně, pozdravím je jako první a nahlas a pokud mají na levém ňadru cedulku se svým jménem, tak je tím jménem i oslovím. Takovou pokladní ještě nikdy neurazilo, když jsem jí při vracení drobných řekl například "Děkuji, Zuzko."
Moc dobře děláte. Jde vidět, že vám nejsou lhostejné.
Já se usmívám na všechny (tedy nejen na pokladní, obecně, dokonce i na úřednice na finančáku). Někdy to pomáhá, někdy ne. Někdy je pokladní v pohodě a někdy z každého jejího pohybu čiší přání dělat cokoliv jiného, jen ne sedět za pokladnou Pak si jen řeknu "holka, měla ses líp učit" a provokativně se usmívám dál.
Třeba si nekoupila diplom v Plzní
Já nevím, ale myslím si, že zaměstnanci ve službách nemohou čekat vzájemně příjemnou reakci. K jejich zaměstnání patří, že musí být milí a příjemní ke všem, ať jsou jim protějšky sympatické či ne a jestli se jejich protějšky, které obsluhují mračí, či smějí. Zaměstnanci by to měl mít v popisu práce, kdežto zákazník ne, klidně může být smutný, naštvaný, nebo doonce i hluchoněmý . To tak alespoň podle starých filmů bývávalo...
Musí umět něco skousnout, ale proč jim to ztěžovat?
Vždycky když čtu o chudácích pokladních, kladu si otázku, co se v životě naučily resp. nenaučily, že skončily takhle? Pokud někdo neumí nic, než posunovat zboží po páse, tak se asi v životě moc neuplatní, co myslíte?
Možná není jiná možnost zaměstnání? Ale já se snažil spíše vyzdvihnout ty otrlé, ty co to umí, co mají blbce na háku.